StrafeJumping - běh a skok (jak na to)

(věnováno [CZ]jardovi, který tu teď pár měsíců nebude, páč je služebně v úplný prdeli)
První moment: Navěsil jsem se ještě jako úplná lama na [PAM]DIDEIe a „spectoval“ jsem ho. Zastavil se (asi tak na půl sekundy, zřejmě zrovna výjimečně hodně dlouho přemýšlel). Pak začal strafovat. Čuměl jsem na to jeho vočima jak péro z gauče. Vůbec jsem si nevšiml, jak rychle běží, ale že se kýve. První dojem: Je to genius, pootáčením ze strany na stranu si zvyšuje zorné pole a nikdo ho jen tak nepřekvapí.
Druhý moment: Najednou v úplně nesmyslném místě skočil a...ježiškote, jak tu díru přeskočil? Co je to za čáry a kouzla? Druhý dojem: Podělaný cheaty, že by i on?
Třetí moment: Vstoupil jsem do arény, boj neboj to vyzkoušel. Nedařilo se mi běžet při tom kývání rovně. Aha, pořádně dotahovat myší. Fuj to je těžký. [PAM]DIDEI je genius, že to umí. Hop. A mrskl jsem s sebou pod hranu protější stěny díry, kterou on předtím přeskočil. Třetí dojem: Nebude to tak jednoduché, jak to vypadá.
Díky široké komunitě [kvejkařů], jejichž [enžin] OpenArena využívá, existuje řada popisů jak na to. Dokonce jsem četl i matematický důkaz (skutečné výpočty), jak je strafování ve fyzice hry možné a jeho optima (úhly). Tím vším Vás zatěžovat nebudu. Nejdřív omrkněte tohle, ať víte o čem je řeč http://www.youtube.com/watch?v=1JH0H200lmE Jestli jste podobné věci nikdy neviděli pak věřte, že v tom nejsou cheaty a tento systém běhu je plně použitelný ve všech arénách, kde je aspoň malý plácek na rozběh. Strafovat se dá postupně – na delším terénu Vám s každým dalším dobře provedeným strafejumpem přibývá rychlost. Při menším prostoru však potřebujete dostat rychlost hned. Proto běh začnete tzv. circlejumpem. Tím se jinak prakticky skoro z místa dá doskočit hodně daleko, ale předem varuju, že jeho zvládnutí je náročnější, než samotné strafování. Takže nechám to na Vás: komu stačí ke štěstí postupné strafování, můžete vynechat bod 1. CircleJump. A aby toho na Vás nebylo opravdu tak moc, já Vám zas vynechám bod 2. AirChange. Je dost podobný skoku 3. StrafeJumping a pro začátečníka se nestane nic, když po circlejumpu začne rovnou strafovat. Ideální je nacvičit si vše v módu defrag, třeba na podobných deskách jako jsou na tom videu, ale klidně taky na dlouhé rovince.

1. CircleJump
Postavte se bokem (klidně úplně kolmo a víc) k cíli kam chcete doskočit. Nestůjte rovnou na hraně (pokud to zkoušíte na deskách), budete potřebovat cca pět kroků místa před sebou, než se odrazíte. Držte současně: dopředu, doboku a myší dotahujte na cíl. Po zemi tím Vaše nohy opíšou cca ¼ elipsy. Když už budete skoro mířit čumákem k cíli, skočte a razantně dotočte myší přímo na cíl. Nechte vše co nejdéle rovně. Pokud jste nechtěli jen skočit, ale rozběhnout se, pak je na čase připravit se na strafování, a to tak, že pomalu před dopadem stočíte myší svůj pohled cca 30stupnů na stranu. Nedopadnete tedy čumákem rovně, ale díváte se na bok. Pokud jste zvládli circlejump dobře, Vaše rychlost v ten moment převyšuje u500 (napoprvé je i u450 dobrých a naopak výborně provedený circlejump Vám dá minimálně u530). Ukázkové circlejumpy:
Z místa i se strafem před přeskočením díry

http://www.youtube.com/watch?v=r3J4ut59sak&feature=related
Z běhu

http://www.youtube.com/watch?v=5ifzTUaZmWM

3. StrafeJumping
Dopadáte pod úhlem pohledu cca 30 stupňů od pomyslné přímky Vašeho běhu. Nyní je třeba „prohodit strany“, takže mačkáte současně tlačítka dopředu, doboku (toho druhého, než jste byli pootočení). Zároveň se změnou musíte prudce škubnout myší do stejného směru jako je zmáčknutá klávesa doboku. Ideální úhel na kterém se zastaví každé takové škubnutí je 30 stupňů od kolmice. A do toho všeho ťuknete na tlačítko skoku (nemačkejte ho zbytečně dlouho). Opakujete do zblbnutí a prohazujete strany. Rychlost Vám při každém správně provedeném strafejumpu přibývá. Ukázkový strafejumping:
S mluveným komentářem

http://www.youtube.com/watch?v=RTPM8UR9UGs

Vynechaný bod 2. AirChange
Tento bod zařaďte, až dobře zvládnete body 3. a 1. Teprve pak si pořádně všimnete, že Vám to přidá na rychlosti. Je vlastně takový strafe ve vzduchu. Po circlejumpu dopadněte v úhlu jen 20 stupňů od přímky pohybu. Po odrazu pokračujte v dalším stáčení ještě více do strany až na úhel asi 30 stupňů. V nejvyšším bodě skoku prohoďte tlačítka doboku a rychle škubněte myší přímo na cíl. Nechte vše co nejdéle rovně. Pak stočte před dopadem na opačnou stranu, abyste dopadli v úhlu cca 20-30 stupňů od přímky běhu. Pokračujte na strafejump.

Je to jak s řízením auta. Až to nacvičíš a přestaneš myslet na to, co kde zmáčknout a zařadit, půjde to samo. No tak běž..! :-)

Myslíš, že už to umíš – nech se odrovnat tímto videem. A to jsem záměrně vynechal podstatnou informaci, že rychlost běhu můžeš přidat třeba raketou o zeď... Ale o tom příště, až se budeme bavit o rocketjumpech.
Parádičky pro pokročilé

http://www.youtube.com/watch?v=5nKcBl2WVR8

Tricker (strategie co opravdu je a není třeba)

Pánové,
před pár dny si mě pod tímto označením dobíral Tommyknocker a chválil, jak vysoké rocketjumpy umím. Ano, je to tak. V ctf mapě Oa bases3 umím dvojnásobným rocketjumpem (jedním to nejde, musíte si dát druhý pod sebe za letu o stěnu) vyletět do místností nahoře k vlajkám. Ale je to opravdu nutné? NE. Je to na efekt. Pokud nahoře není zrovna nějaká lama, otočí se protivník po směru výbuchů do okna a protože tam doletím se zdravím cca 10, stačí mu jedna ležérně mířená kulometem dřív, než ho sejmu, nebo doběhnu pro zdraví. Nedávno jsem se učil plasmaclimbing. Je to zvláštní, vznášet se pomocí plasmy po stěně - v trick modu (defrag) nic nehrozí, kocháte se, co jste dokázali a pak přepnete na hru, vlezete do první arény, chcete se pochlubit a... Zděšení je na Vaší straně. Zjistíte, že:
za a) dost to ubírá zdraví (5 sekund plasmaclimbingu Vás slušně odrovná a zdají se nekonečně dlouhé při pohledu na brnění a zdraví) a
za b) zatímco se plahočíte po stěně jste poměrně snadným cílem. Tam, kam jsem chtěl doklimbat, se tuhle Falkland vznesl jedním slušně provedeným rocketjumpem a sebral mi vytoužený point (nehledě na to, že by mě pak umlátil i plivnutím s mým zdravím 5). Takže dovolte, abych Vám předal část svých zkušeností a pocitů z toho, co člověk užije a co ne. Níže vyjmenovaným vychytávkám věnuji časem samostatné články (jak na to).

1. Běh (a skok)
Zkuste si zobrazit rychlost („u“), což můžete snadno například v defrag modu, kde je ve standardním zobrazení. Běžte jak nejrychleji umíte. Pokud nedosáhnete u400, jste pomalí. Měli byste trénovat strafejumpy. Série takových strafů je vlastně rychlý běh. A když strafování začnete circlejumpem, budete rychlí od začátku běhu. Vlastně takřka vystřelíte z místa. V řadě map si budete zkracovat trasy, nebo doběhnete na kýžené pointy (zbraně, zdraví, brnění) dřív než ostatní. Rychlost dělá divy a pomáhá vítězit ze všeho nejvíc.

2. Rocketjump
Dobře provedený rocketjump je dobré mít ve své výbavě. Vyniká rychlostí. A není to jen o tom doskočit si někam, či pro něco. Konkrétní příklady dalšího užití:
- Smrt leknutím. Jste v patře. Pod Vámi protivník, zatím o Vás neví. Jedním odrazem se snesete na něj a provedete mu rocketjump nad hlavou. Kromě toho, že se poprdí leknutím, seberete mu spolehlivě 100 zdraví, sobě mnohem míň a ještě kontrolujete pozici (tj. víte kde je), zatímco on je zmatený (co to bylo, odkud to přišlo, kam jste zmizeli)
- Poslední možnost. Narodím se v malém prostoru s raketometem, kde se víc lidí zrovna řeže a seberu raketomet. Rocketjumpem vyskočím nad ně a získám čas, můžu zamířit na toho s nejsilnější pozicí (často camper). V ideálním případě jsem díky tomu získal tři fragy: skok dopředu směrem na hlavu nejbližšího protivníka a rocketjump (první frag), z výšky v letu zamířím na vzdálenějšího campera pošlu jeho směrem raketu (při přesném zásahu druhý frag), při dopadu to naperu do nejbližšího (třetí frag). I kdyby mě vzápětí někdo sejmul pro moje nízké zdraví, mám vyděláno, nenarodil jsem se tu zbytečně.
- Záchrana. Při útěku mi syčáci vysypali pod nohy milion granátů. Rocketjumpem je přeskočím, nebo prostě vyskočím do jiného patra, či na nějaký úchyt (lampa, římsa) a počkám až dobouchají.

3. Zbraně a pointy
Málem by se zdálo, že nejpotřebnější zbraň je raketomet. Je to oblíbená zbraň, efektní a smrtonosná. Můžeme se kochat dráhou letu a prožívat to napětí, jestli jsme odhadli dobře směr rakety vůči směru pohybu nepřítele. Ale opravdový zabiják je jiná zbraň. Railgun. Má přesnější míření a hlavně účinkuje rychleji. Tomu, kdo s tím umí, se jinou zbraní neubráníte. Pokud tedy své umění chcete povýšit, trénujte přesnost s touto zbraní. Odpadá Vám nutnost vypočítání trajektorie protivníka (třeba v jeho letu). Prostí míříte tam, kde zrovna je a prásk, zatímco ze vzduchu padají jeho červené kusy už míříte na dalšího a čekáte na možnost nového výstřelu. To je zbraň králů. Myslete na to, vždycky ji berte s sebou a naučte se s ní. Pravda jsou mapy, kde není. Ale jsou rail mapy, kde jinou nenajdete. Tam ji protrénujete nejlíp.
K sebrání jsou samozřejmě (kromě zbraní) i zdraví, brnění. Jestliže chcete být lepší, naučte se kontrolovat nejlepší pointy dobrou znalostí mapy. Sledujte čas hry a buďte první kdo cca po minutě vždy sebere mega zdraví či mega brnění (oboje za 100). A seberte vše důležité, i když to zrovna tak moc nepotřebujete – jinak to sebere soupeř a přidá mu to na síle, což se Vám nehodí. Vy musíte být silnější, pokud chcete vítězit.

Triky nelze vidět černobíle: umím/neumím. Já za sebe tvrdím: ano, umím, ale k dokonalosti provedení mám daleko, takže ty co umím zvládám tak na 50% ideálu. Ve strafování bych měl být ještě rychlejší (u700), takže bych měl vychytat, co dělám špatně (mám u500) . Circlejump se mi povede 2x z 10ti pokusů. Rocketjump mi sebere 30-50 zdraví (když nemám žádné brnění), měl bych to stáhnout na 20. Takže mám co trénovat. Tvrdě na cvičišti, lehce na bojišti. Ale nezapomínejme, že OpenArenu paříme, abychom si zahráli a měli radost z fragů, takže si s klidem pusťte oblíbený server a šup na nepřítele :-)

As I Was Born

Pánové,
někdy před rokem se Standa zúčastnil lanové pářky u kamaráda a regionálního hw-guru Radovana. Tam si stáhnul od regionálního freeware-guru Jirky OpenArenu 0.7.0 a rovnou se rozjela bitva. Standa v ní dostal (pod jménem Standa) pěkně nařezáno, zejména od regionálního game-guru Jardy. Standa po týdnu objevil adresář s hrou a přemýšlel, jestli ji smaže. Rozhodl se ji vyzkoušet. Zjistil, že konfigurací ovládání, kdy podstatnou část operací, včetně střelby a skákání svěřil myši, které upravil citlivost, je pro něj hra celkem hratelná proti botům v nejnižší obtížnosti. Hru si stáhl do svého notebooku a odjel na dovolenou do dřevěné chaty v lese. Tam po večerech dohrál všechny místnosti a zkusil vyšší obtížnost. Zjistil, že hra je dobrá. Po návratu z dovolené zkusil v menu nastavení multiplayer a spároval notebook s PC, což bylo neužitečné, neboť před oběma přístroji seděl sám. Následně si přidal nějaké boty. Pak, takřka omylem, změnil v nastavení Local na Internet a objevilo se mu několik desítek serverů seřazených dle pingu. Vlezl do prvního z nich. Po každém narození přežil cca 5 sekund. Zoufale server opustil.
Následující den, bylo to někdy koncem září 2007, mě stvořil. Jméno Standa se mu zdálo příliš jednoduché a protože ho občas kamarádi oslovovali Standoviči, změnil si v PC model na skelebot/metal a pojmenoval jej Standovic. Na notebooku udělal stejné změny, ale jméno nastavil na Standovicz, aby doma mohl hrát s nahodilým kolemjdoucím multiplayer na lokálu pod různými jmény. Skelebot/metal se mu zdál hezký, protože má rád Terminátora ve verzi T1. A tak jsem vstoupil do světa FFA (free for all) na server NO_CTF_MAPS, a to jako naprostá lama. Každý den jsem dostával výprask. Po měsíci jsem zjistil, že ve výsledné tabulce už nejsem poslední. Byly za mnou jiné lamy. Na přelomu roku 2007 a 2008 jsem už byl někde vprostřed tabulky. Kolem mě byl např. Falkland, Bogdan_PL, nedostižně v předu tradičně vedli clopclop, [PAM]DIDEI, Ada a občas nějaký [CZ]Narses. S tím jsem jednou zůstal v aréně sám. Pokecali jsme a dostal jsem nabídku vstoupit do [CZ]Clanu. Abych ostatním nedělal ostudu, zvýšil jsem tréninky. Studoval jsem teorii zejména QuakeIII Areny, ze které OpenArena vyšla. Fyzikální model hry, finty jako rocketjump, strafejump, circlejump a taktiku. A hlavně jsem hrál.

Z [CZ]Clanu mezitím někdo odešel, někdo jiný přibyl (např. právě [CZ]Jarda, náš regionální game-guru) a časem jsem se ve výsledných tabulkách propracoval na přední místa. Dne 1.9.2008 mně Narses předal vedení [CZ]Clanu. Zároveň slavím své první narozeniny. Všem zde jmenovaným děkuji za to, že jsem a co jsem.
THX for all. GG :-)
[CZ]standovicz

Turbo

Pánové,
jsou dny, kdy se ve hře pohybuju těžkopádně, každý výsledek je doslova vydřený a jsou dny, kdy sbírám fragy stejně jednoduše, jako houby v lese: najdu a vezmu si. Vysvětlení je třeba hledat v mozku. Nebudu prudit, že jsem někdy unavený, jindy ne, to je celkem jasné, s tím souvisí i hloubka koncentrace, ale je zde zajímavější téma.
Někde jsem četl, že dravec padající střemhlav k zemi dokáže zcela přesně odhadnout okamžik, kdy musí „začít pracovat“ na tom, aby se nezabil, tj. mávnout křídly a popadnout kořist, a to nejen díky svému zraku, ale díky mozkovému zpracování informací. Při pádu se jeho zrak a hlavně vnímání v mozku přepne do jakéhosi režimu, říkejme mu „turbo“, při kterém upraví snímkování na takovou mez, že TV vysílání by pro něj byly nekonečné střídající se obrázky, nikoli plynulý děj. Zkoumal jsem sám sebe a zjistil, že právě ve chvílích, kdy absolutně vítězím a nevím, jak to dělám, mám „turbo“ režim. Sekundy, kdy nevidím soupeře se děsně vlečou a když ho vidím, stačí malý kousek zbraně za rohem, reaguji velmi rychle. Dřív než vystřelím, mám vmžiku vymyšlenou strategii, která bere v úvahu i to, kdo proti mě stojí, případně vlastní ztráty zdraví. Ještě lépe je to poznat v okamžiku, kdy se člověk „narodí“ a vpadne do prostoru, kde zrovna válčí dva tři a je nemožné, že bych ušel jejich pozornosti. Přesně v ten okamžik, pokud jsem v režimu „turbo“, dokážu jako dravec přesně odhadnout kdy a kam mám poslat rakety a mám pocit, že mé reakce jsou více propracované než reakce soupeřů, přestože tím překvapeným bych měl být já. Ta půlsekunda do okamžiku, než mohu opět vystřelit je nekonečná a stihnu během ní přesně vypočítat, kdo půjde první, komu seberu jakou zbraň, kam doskočím, jak je překvapím. Když vidím jak během pár sekund přechází ostatní ze sebevědomého útoku do obrany, vím, že to dělám dobře a přímo s loveckou vášní vyrážím kupředu za fragy těch, kteří si „dovolili“ po mě vystřelit. Jsem si jistý, že můj mozek zpracovává informace rychleji. Pokud se podíváme na fragmovie těch nejlepších hráčů, je to jasné – člověk s normálním vnímáním obrazu v čase by to nemohl zvládnout – např. http://www.youtube.com/watch?v=kVhchw5bscQ
Teorie je mi jasná. Bohužel dosud nevím, jak na to, aby „turbo“ režim v mé hlavě naskočil v praxi vždycky. Někdy pomůže čokoláda, jindy pivo, nebo jen umýt si obličej studenou vodou a jsou dny, kdy ať dělám co dělám, udělám nejlíp, když vypnu počítač a jdu spát, nebo čumím doblba. Dneska „turbo“ prostě nebude... Ale jednou na to přijdu a vyhrávat se bude každý den.
:-)